Trump mírový plán Gaza: Co skutečně obsahuje dohoda
Po třídenním jednání v egyptském Sharm el-Sheikhu oznámil americký prezident Donald Trump, že byla schválena první fáze mírového ujednání mezi Hamásem a Izraelem. Ta zahrnuje propuštění všech rukojmích včetně těl již zesnulých rukojmích a rovněž propuštění palestinských vězňů. Izraelská okupační vojska by se měla do 24 hodin od schválení dohody stáhnout na předem dohodnuté linie.
Uzavření dohody vzbudilo mezi palestinským lidem naději na ukončení genocidy, avšak první fáze je pouze začátek. Nejspornější body stále čekají na projednání a obě strany mají odlišné představy o jejich realizaci. Opakovaná porušení předchozích ujednání ze strany Izraele rovněž vzbuzují pochybnosti. Během 48 hodin poté, co Hamás přijal část Trumpova návrhu, Izrael zabil nejméně 94 lidí – stalo se tak i přesto, že Trump Izraeli nařídil přestat bombardovat Gazu.
Hlavní body dohody:
- Gaza musí být deradikalizována a nesmí představovat riziko pro své sousedy.
- Obnovení Gazy ku prospěchu místních obyvatel.
- Stažení okupačních vojsk na předem domluvené linie.
- Propuštění všech rukojmích a navrácení těl mrtvých rukojmích.
- Izrael propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 Palestinců, kteří byli zadrženi po 7. 10. 2023.
- Amnestie pro členy Hamásu, kteří složí zbraně. Těm, kteří se rozhodnou Gazu opustit, bude umožněn bezpečný odchod.
- Obnovení humanitární pomoci.
- OSN a Červený půlměsíc, společně s dalšími mezinárodními institucemi, budou zajišťovat dodávky a distribuci pomoci v Pásmu Gazy.
- Gaza bude spravována dočasnou technokratickou vládou podléhající Radě míru, v jejímž čele má stát Donald Trump a další světoví lídři, například Tony Blair.
- Vytvoření hospodářského plánu na obnovu Gazy.
- Zřízení zvláštní ekonomické zóny s výhodnými celními sazbami.
- Nikdo nebude nucen Gazu opustit; ti, kteří se rozhodnou odejít, se budou moci vrátit.
- Hamás se nesmí podílet na vládě v Gaze a zavazuje se ke složení zbraní.
- Regionální partneři poskytnou záruku, že Hamás bude dodržovat své závazky.
- Vznikne dočasná Mezinárodní stabilizační síla (ISF), která bude spolupracovat s Izraelem a Egyptem.
- Izrael neanektuje Gazu ani území nebude okupovat. Jakmile ISF zajistí stabilitu, mají se izraelské okupační síly (IOF) stáhnout.
- Zahájení mezináboženského dialogu mezi Palestinci a Izraelci.
- Pokud Hamás dohodu nepřijme, humanitární pomoc se bude realizovat jen v oblastech kontrolovaných IOF.
- Pokud obnova Gazy proběhne podle plánu, může to otevřít cestu k palestinskému státu.
- USA zajistí dialog mezi Izraelem a Palestinci.
Podle expertů má Trumpův plán mnoho trhlin. Dohoda například vůbec neřeší okupovaný Západní břeh Jordánu, status Jeruzaléma, návrat palestinských uprchlíku či hranice. Politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uvedl:
„Z dohody není zřejmé, co se stane, když se body nepodaří implementovat, nebo je někdo bude porušovat, případně kdo za to ponese zodpovědnost.“
Dohoda Hamás–Izrael: Skutečný mír, nebo výhoda pro Izrael?
Trumpův plán se ve skutečnosti soustředí především na ochranu izraelských zájmů a zajištění bezpečnosti Izraele, zatímco Palestinci zůstávají bez skutečných záruk. Dohoda požaduje, aby Hamás složil zbraně a vzdálil se politické moci v Gaze, přičemž Izrael si ponechává právo definovat bezpečnostní standardy a kontrolovat implementaci humanitární pomoci v případě, že Hamás dohodu nepřijme.
„Ukončení genocidy je spojeno s koloniálním přístupem, kdy Izrael, který genocidu provádí, a USA, které ji financují, jsou těmi, kdo mají rozhodovat o budoucnosti lidí, vůči nimž genocidu páchají.“
Řekla palestinská právnička a analytička Diana Buttu, která byla v letech 2000 až 2005 právní poradkyní palestinského vyjednávacího týmu.
„Pokud si přečtete samotnou dohodu, pro Palestince nejsou poskytnuty žádné záruky, ani jediná záruka.“
Dodala. „Všechny záruky jsou poskytnuty Izraelcům.“
Palestina bez záruk: Proč Trumpův plán selhává
Analytici připomínají, že Izrael v minulosti opakovaně podkopával úsilí Palestiny o vybudování státu. Po letech, kdy Izrael omezoval kontrolu Palestinců nad jejich vlastními územími, a po dvou letech genocidní kampaně v Gaze se současná situace podle nich jeví ještě horší. Na to upozorňuje i Buttu, která aktuální jednání srovnává s těmi, která probíhala v Oslu. Připomíná, že tehdy měl v Oslu palestinský hlas alespoň prostor. Současnou dohodu považuje za odstranění všech palestinských hlasů.
„Vracíme se do éry, kdy za nás mluví jiní.“
Dodala.
Předtím, než byla dohoda oznámena, se Trump setkal s lídry arabských a muslimských zemí k projednání plánu, avšak s žádnými palestinskými představiteli.
Koloniální charakter Trumpova plánu pro Gazu
Plán je postaven na zahraničních správních orgánech tzv. Radě míru, v jejímž čele má stát americký prezident a bývalý britský premiér Tony Blair, namísto toho, aby v centru rozhodování stáli Palestinci. Takový model přenáší kontrolu nad životy místních obyvatel do rukou těch, kteří nemají legitimitu zastupovat palestinský lid.
„Nikdy nepřijmeme, aby Palestince řídil někdo, kdo není Palestincem.“
Uvedl představitel Hamásu Mousa Abú Marzúk.
Vyjádřil se tak především v souvislosti se zapojením Tonyho Blaira, který je v regionu nevítaný kvůli své roli v americké invazi do Iráku.
Na rozdíl od navrhované Rady pro mír si Hamás představuje správu Gazy nezávislými palestinskými technokraty a odmítá se vzdát svého vlivu na chodu Pásma. Reportér Al Jazeery Ali Hashem uvedl, že výhrady hnutí pramení z toho, že nová struktura dále izoluje Gazu od širší palestinské otázky.
Za problematické lze považovat také zapojení Palestinské samosprávy (PA) operující na okupovaném Západním břehu, která dohodu v aktuálním znění vítá. Otázkou však zůstává, do jaké míry je schopna hájit zájmy palestinského lidu. PA nadále podporují dvou státní řešení.
Reakce Palestinců
Hamás nabízel výměnu rukojmích k ukončení genocidy už od úplného začátku, avšak izraelská strana to pokaždé odmítla a opakovaně porušovala dohodnutá příměří. I z tohoto důvodu Palestinci přistupují ke zprávám o příměří s velkou opatrností. Pokračující zprávy o dalším bombardování ze strany Izraele důvěru jen dále podkopávají.
„Sledovat, jak Izrael otevřeně ignoruje Trumpovu výzvu k příměří a pokračuje v bombardování Gazy, hodně vypovídá o tom, co přijde dál.“
Řekl pro Al Jazeeru Mohammad Abu Dahrouj v době, kdy již probíhala jednání v Egyptě.
„Myslím, že budou Gazu dál bombardovat, možná ještě tvrději, jakmile budou zajatci propuštění.“
Dodal.
Upozornil také na fakt, že Hamás neměl jinou možnost, než dohodu přijmout.
Ještě předtím, než v pátek hnutí vydalo oficiální stanovisko, vyhrožoval Trump „rozpoutáním pekla“, pokud na podmínky nepřistoupí.
Budoucnost Palestiny
Více než 66 000 Palestinců, převážně žen a dětí, bylo zavražděno izraelskými okupačními silami od října 2023. Gaza je z velké části srovnána se zemí, infrastruktura zničena a miliony lidí čelí hladomoru a nemocem.
Zatímco Spojené státy a Izrael hovoří o míru a obnově, palestinská strana zůstává bez skutečných záruk, že Izrael nebude v genocidě pokračovat. Pro mnohé Palestince tak Trumpův plán nepředstavuje cestu ke svobodě, ale další formu okupace. Svobodná Palestina znamená život bez útlaku, násilí a apartheidu.
Hamás žádá trvalé příměří, zatímco Izrael cílí na dočasnou ochranu, která by mu umožnila pokračovat v jeho genocidních pohnutkách. Trumpův plán sice vytváří dojem diplomatického úspěchu, ale jeho podstata zůstává nevyvážená. Budoucnost Palestinců proto zůstává nejistá.
