Spoluvina západních médií na genocidě

Média mají obrovskou moc. Každý den ovlivňují, jak vnímáme svět, formují naše postoje a vytvářejí obraz dobra a zla. Způsob, jakým se volí titulky, přídavná jména či slovní obraty, může zásadně změnit význam zprávy. Tím i náš pohled na skutečnost. Web Newscord.org tyto rozdíly výborně rozebírá a ukazuje, jak jazyk může sloužit jako nástroj manipulace.

Mnozí z nás mají zkušenost z dob komunismu, kdy nám byla předkládána proruská propaganda a příběhy, které posilovaly „správný“ obraz reality. No, od té doby se toho zas tolik nezměnilo. Neustále jsme živeni určitými narativy, jen se mění ti, kdo je ovládají. Místo státní cenzury dnes vládne kontrola korporací, mediálních gigantů, kteří určují, jaké příběhy slyšíme a jaké mizí v tichu. Proto je dnes kritické myšlení naprosto zásadní.

Většina lidí netuší, kdo ovládá hlavní mediální kanály a jak tyto mocenské struktury formují náš pohled na světovou politiku, náboženství nebo otázky rasové a kulturní identity.

Palestina v médiích: jak jazyk vytváří oběti a viníky

Zde bychom mohli rozebrat jazyk, který se používá k odlidšťování Palestinců:

O Palestincích se mluví jako o vězních, zatímco o Izraelcích jako o rukojmích, taková rétorika podvědomě vytváří rozdíl mezi viníkem a obětí.
Používají se formulace typu „podle ministerstva zdravotnictví, které řídí Hamás“ snaží se vyvolat, že nejde o důvěryhodný zdroj informací.
Konflikt se označuje za válku, přestože neexistují dvě rovnocenné vojenské strany. Jde o genocidu, kterou potvrdilo mnoho akademiků i organizací pro lidská práva včetně OSN.
O lidech v Gaze se říká, že „umírají“, aniž by se zmínilo, kdo je zabíjí, čímž se Izrael chrání před odpovědností za vraždy.
Izraelské prohlášení bývají citovány bez ověřování, palestinské hlasy jsou přehlíženy nebo zcela vynechány.

Konkrétní příklady zkreslení v praxi

Podle analýz na Newscord.org lze dobře sledovat, jak se liší pokrytí stejného tématu v různých médiích.
Například:

BBC použila titulek „Lidé v Gaze zemřeli při izraelském útoku“, zatímco CNN napsala „Izrael reagoval na raketový útok Hamásu“. Obě zprávy popisují stejnou událost, ale každá staví Izrael do jiné role – buď jako útočníka, nebo jako obránce.
Associated Press často používá výraz „izraelsko-palestinský konflikt“, který vyvolává dojem, že jde o dvě rovnocenné vojenské strany, přestože jde o jednostranné bombardování civilního obyvatelstva.
The New York Times v jednom článku uvedl: „Izrael zasáhl cíle v Gaze po útocích militantů Hamásu“, bez zmínky o počtu palestinských civilních obětí, které útok zabil.

Když se novináři odvracejí od popisu událostí tak, jak se skutečně dějí, nebo dávají přednost některým hlasům před jinými, může to proces hledání spravedlnosti jen ztížit, řekla nositelka Nobelovy ceny míru a jezídská lidskoprávní aktivistka Nadia Murad.

Kdo tahá za nitky?

Podívejme se tedy, kdo vlastní nebo ovlivňuje západní média a jak to může formovat náš pohled na Palestinu a Blízký východ obecně.

Paramount Global (CBS, Paramount Pictures atd.)

David Ellison, syn softwarového miliardáře Larryho Ellisona, koupil společnost Paramount Global koncem roku 2024 – převod byl dokončen začátkem až polovinou roku 2025.

Paramount Global (nyní součást Paramount Skydance Corporation) vlastní rozsáhlé mediální portfolio, včetně CBS, Paramount Pictures a kabelových stanic MTV, Nickelodeon, Comedy Central a BET. Provozuje také streamovací služby Paramount+ a Pluto TV a mezinárodní sítě jako Channel 5 ve Velké Británii a Network 10 v Austrálii.

Podle informací z The Independent část zaměstnanců CBS News po převzetí vyjádřila obavy, že redakce ztrácí nezávislost. Nové vedení upřednostňuje konzervativnější rámování zpráv a posun ve směřování zpravodajství, zejména u témat zahraniční politiky a bezpečnosti.

Skydance byla rovněž kritizována, že v rámci fúze s Paramountem zrušila interní programy pro diverzitu a rovnost (DEI programs). Podle Los Angeles Times to vyvolalo otázky o tom, jaké hodnoty a pohled na svět bude nová mediální korporace prosazovat.

CNN

Generální ředitel Mark John Thompson působil dříve v BBC, kde v roce 2005 podepsal s izraelským premiérem Arielem Sharonem dohodu o pokrytí izraelsko-palestinského konfliktu.
Podle vyšetřování The Guardian z 4. února 2024 někteří zaměstnanci CNN obvinili nového ředitele Marka Thompsona ze zaujatého zpravodajství o válce v Gaze. Kritizovali stanici za šíření izraelské propagandy, zvýšenou pozornost izraelskému utrpení a převzetí izraelského pohledu na konflikt.

Jeden zaměstnanec uvedl, že tato zaujatost je systémová a institucionální, protože mnoho reportáží muselo být schváleno jeruzalémskou redakcí ještě před zveřejněním. Výroky Hamásu či Palestinské samosprávy byly zřídka uváděny, zatímco izraelská prohlášení se přebírala bez ověření. CNN tato obvinění popřela.

Když jsem chtěl citovat palestinského lékaře z Gazy, bylo mi řečeno, že potřebujeme potvrzení z izraelského ministerstva, uvedl jeden z redaktorů pro The Guardian.

Během probíhající genocidy v Gaze byla CNN svými vlastními zaměstnanci obviněna z toho, že produkuje zaujaté zpravodajství upřednostňující izraelský pohled, až do té míry, že se stává součástí pro-izraelské propagandy. Podle interních zdrojů navíc stanice uplatňuje přísná omezení při citování palestinských hlasů a zdrojů.

BBC

Podobná kritika se ozývá i z BBC. Více než sto zaměstnanců BBC obvinilo tuto stanici z proizraelské zaujatosti v otevřeném dopisu. Podle zaměstnanců BBC se vedení snaží tlumit reportáže, které ukazují palestinské utrpení, a preferuje vyvážené formulace, které ve výsledku překlápějí vinu na palestinskou stranu.

O případu informovala Al Jazeera i Business & Human Rights Resource Centre.

Do mediálního tlaku se promítl i vliv jednotlivců mimo BBC. Danny Cohen, prezident Access Entertainment a známý zastánce sionistických postojů, usiloval o stažení dokumentu „Gaza: How to Survive a Warzone“, který realisticky zobrazoval život v Gaze pod bombardováním.
Dokument byl nakonec stažen, a tím se potvrdilo, že i „veřejnoprávní“ média nejsou vůči politickým tlakům imunní.

Mediální impéria a selektivní pravda

Systém vlastnictví médií a jejich vazeb vytváří informační bublinu, ve které se stále dokola opakuje jeden pohled na svět. Ostatní názory mizí, protože se prostě nehodí.

Západní média místo nástroje demokracie často fungují jako nástroj propagandy, ať už vědomě, nebo pod tlakem svých sponzorů, politických vazeb či ekonomických zájmů. Dnes proto nestačí jen číst a sledovat.

Musíme se ptát, ověřovat, porovnávat. Kdo nám to říká? Proč to říká právě takto? Komu tím pomáhá?
Teprve když se naučíme hledat odpovědi sami, přestaneme být jen diváky cizích příběhů a začneme chápat skutečnou pravdu.