Podle prohlášení Palestinského centra pro lidská práva (Palestinian Centre for Human Rights – PCHR) nedávno propuštěná palestinská žena uvedla, že během svého zadržení v izraelských věznicích byla čtyřikrát vystavena sexuálnímu násilí a byla natáčena nahá.
Prohlášení dokumentuje výpověď bývalé rukojmí, identifikované jako N.A., a odhaluje „organizovanou a systematickou praxi sexuálního mučení, včetně znásilnění, nuceného svlékání a natáčení, sexuálního napadání předměty a psy“, páchanou izraelskými vojáky.
Shromážděná svědectví dokazují, že palestinští rukojmí jsou vystaveni „záměrnému psychickému ponižování, jehož cílem je zničit lidskou důstojnost a vymazat individuální identitu“.
PCHR zdůrazňuje, že „svědectví neodrážejí ojedinělé incidenty, ale systematickou politiku praktikovanou v kontextu pokračující genocidy proti více než dvěma milionům Palestinců v Gaze“.
Podle centra byla zadržena 42letá žena v listopadu 2024 při překračování izraelského kontrolního stanoviště v severní Gaze.
Uvedla, že byla vystavena „různým formám mučení a sexuálního násilí, včetně čtyřnásobného znásilnění izraelskými vojáky, opakovaným urážkám, svlékání a natáčení na kameru.“
Výpovědi ženských rukojmí
„Nařídili mi, abych se svlékla. Udělala jsem to. Položili mě na kovový stůl, přitlačili mi hrudník a hlavu k němu, připoutali mi ruce a násilím mi roztáhli nohy… Začala jsem křičet a oni mě bili do zad a do hlavy, zatímco jsem měla zavázané oči. Následovalo znásilnění do konečníku, včetně ejakulace vojáka.“
„Nedokážu popsat, co jsem cítila; každou chvíli jsem si přála smrt. Poté, co mě znásilnili, mě nechali samotnou v téže místnosti, s rukama připoutanýma k posteli a bez oblečení, a to na mnoho hodin. Takhle mě znásilňovali několik dní.“
Za nejvíce ponižující označila: „Celý den jsem byla nahá v místnosti, kde jsem strávila tři dny.“
„Třetí den jsem zůstala bez oblečení, zatímco oni mě sledovali skrz škvíru ve dveřích a natáčeli mě. Jeden voják řekl, že moje fotky zveřejní na sociálních sítích.“
Izraelské věznice jsou dlouhodobě obviňovány mezinárodními organizacemi z používání „psychologického znásilnění“, tedy hrozby zveřejnění nahých fotografií, aby byla oběť zlomena.
Svědectví mužských rukojmí
Sexuální násilí se netýká jen žen. PCHR zaznamenalo výpověď osmadvacetiletého M.A., zadrženého izraelskými silami poblíž distribučního centra humanitární pomoci v Gaze.
Uvedl, že byl sexuálně zneužíván a že vojáci „nařídili mně a šesti dalším rukojmím, abychom si klekli, a znásilnili nás tím, že nám vložili láhev do konečníku“.
„Porušili naši důstojnost a zničili naši duši i naději na život. Chtěl jsem pokračovat ve studiu, ale po tom, co se mi stalo, jsem ztracený.“
Další svědectví cituje 35letého muže, kterého „vojáci nechali nejprve pomočit a poté znásilnit psem, přičemž ho bili a stříkali mu do obličeje pepřový sprej“.
Mezinárodní reakce
Vzhledem k těmto mnohonásobným izraelským porušením lidských práv vyzvalo PCHR mezinárodní společenství, aby přijalo okamžitá opatření k ukončení systematické politiky mučení a nuceného mizení palestinských rukojmích.
Centrum také varovalo, že podle navrhovaného izraelského zákona „tisícům palestinských vězňů hrozí jistá smrt“.
Izraelský Kneset v pondělí večer v předběžném čtení schválil návrh zákona, který by zavedl trest smrti pro osoby odsouzené za „terorismus“ s výrazně širokou definicí, která podle právních expertů umožňuje zneužití proti palestinským vězňům.
