Česká republika dlouhodobě patří k nejvěrnějším evropským spojencům Izraele. Sám nynější premiér Petr Fiala po říjnových útocích v roce 2023 prohlásil, že Česká republika bude jakýmsi „hlasem Izraele v Evropě.“ Na demonstraci „Společně pro Izrael“ na Staroměstském náměstí zároveň zdůraznil, že se Česko musí za Izrael stavět nejen slovy, ale i při jednáních v EU a OSN, a opakovaně hájil „právo Izraele na sebeobranu“ bez zmínky o okupaci či disproporci použití síly. Doposud jsme se tedy setkávali s vesměs nepříliš kritickou až slepou podporou izraelské politiky. S odchodem dosluhující vlády ale vyvstává otázka – s jakými stanovisky přijde vláda nová?
V aktuálním návrhu programového prohlášení budoucí vlády chybí jakékoliv stanovisko k izraelské okupaci Palestiny, zatímco kapitola věnovaná zahraniční politice zdůrazňuje „důležitost kontinuity tradičního přátelství se státem Izrael.“ Tento důraz na „kontinuitu“ navazuje i na předchozí kroky české diplomacie – od otevření úřadovny s diplomatickým statusem v Jeruzalémě v roce 2021 za účasti Andreje Babiše až po společné prohlášení Babiše a Netanjahua o „tradičně dobrých vztazích“ obou zemí.
Proizraelský kurz hnutí ANO
Nejsilnější zastoupení v poslanecké sněmovně bude mít hnutí ANO. V jejich volebním programu ani po dvou letech válečných zločinů páchaných Izraelem žádné vymezení proti jeho politice nenacházíme. I přes absenci explicitní podpory poslanců z hnutí ANO je jejich proizraelské směřování patrné. Svědčí o tom ku příkladu Karel Havlíček, který se nechal slyšet, že hnutí ANO už mnoho let podporuje přesun české ambasády do Jeruzaléma.
Stanovisko Andreje Babiše k přesunu ambasády se v průběhu jeho politického působení několikrát změnilo, sám se ale coby premiér v roce 2021 zúčastnil slavnostního otevření úřadovny s diplomatickým statusem v Jeruzalémě (pobočka ambasády). Kromě toho v roce 2020 po kontroverzi způsobené článkem českých ministrů zahraničí, který kritizoval anexi nelegálních izraelských osad, Babiš telefonoval Netanjahuovi, aby ho ujistil o „tradičně dobrých vztazích“ mezi zeměmi.
V předvolebních debatách v roce 2025 kandidáti ANO opakovali, že „Izrael má právo se bránit teroristické, zločinecké organizaci Hamás“, přičemž o okupaci a kolektivním trestání palestinského obyvatelstva nemluvili.
Babišův výrok o genocidě v Gaze
Zajímavým momentem je, že v říjnu 2025 Andrej Babiš v jednom z povolebních vystoupení podle záznamu zachyceného např. v Britských listech a na sociálních sítích označil chování Izraele v Gaze za „genocidu“, a současně téhož dne znovu ujišťoval o svém přátelství s Netanjahuem – spíše tedy než o obratu jde o rozporuplné, navzájem si odporující výroky.
Hlasování europoslanců ANO k blokádě Gazy
Prokazatelně proizraelské postoje se promítly i do hlasování českých europoslanců za hnutí ANO, kteří v září letošního roku v Evropském parlamentu odmítli rezoluci odsuzující izraelskou blokádu Pásma Gazy, což ukazuje jejich neochotu kriticky hodnotit izraelské kroky. Proti usnesení, které blokádu označilo za příčinu hladomoru a vyzvalo mimo jiné k sankcím proti izraelským krajně pravicovým ministrům, hlasovalo všech šest europoslanců ANO, z českých poslanců byli proti také zástupci ODS a Filip Turek za Motoristy, zatímco pouze tři čeští europoslanci (Nerudová, Niedermayer, Gregorová) rezoluci podpořili.
SPD a Motoristé: islamofobní rámování a odmítání palestinských práv
Postoje SPD
Indicie, které by poukazovaly na stanovisko strany SPD na izraelský teror v jejich volebním programu rovněž nenacházíme. Strana je známá svými xenofobními a islamofobními výroky a sám její předseda Tomio Okamura označil Izrael za „zásadní nárazník proti šíření islámského terorismu na Blízkém východě.“
V oficiálním prohlášení SPD k situaci na Blízkém východě z roku 2021 doslova uvádí, že „existence Izraele pomáhá chránit Evropu před islámským radikalismem“, čímž Izrael rámuje výhradně jako vojenskou bariéru proti muslimům, nikoli jako mocnost odpovědnou za okupaci. Existence Izraele má, podle jeho slov, pomoci chránit evropský kontinent před islámským radikalismem.
V roce 2017 se v reakci na Trumpovo plánováné uznání Jeruzaléma jakožto hlavního města Izraele nechal slyšet, že Izrael jím už je, a to posledních 3000 let. Toto sionistické a historicky nepřesné tvrzení rovněž nepřináší naději v kritický a vyvážený postoj k situaci v Palestině.
Postoje Motoristů
Motoristé, jakožto poslední vládní strana ve svém volebním programu rovněž Palestinu nezmiňují. Na facebookovém profilu Motoristů se v říjnu 2023 objevilo video, kde Petr Macinka spíše místo očekávatelného odsouzení útoku Hamásu, varuje před masovou migrací z muslimských zemí a islámským fundamentalismem.
V jednom z videí k „konflikttu v Izraeli“ Macinka rozděluje situaci do tří rovin, co se děje na místě, význam pro Evropu a reakce české vlády, a druhou část věnuje především „rizikům masové migrace“ místo analýzy izraelské okupace či humanitární situace v Gaze.
Filip Turek se svým nepříliš kladným postojem k muslimům rovněž nijak netají. V roce 2019 označil teroristický útok na mešitu v novozélandském Christchurchi jako „úklid.“ Jeho výrok „úklid na Novém Zélandu“ ve vztahu k masakru 51 muslimů připomínají opakovaně média i právníci jako příklad hraničící s podporou terorismu.
Na druhou stranu Turek svými kontroverzními výroky s nacistickou rétorikou ztrácí potenciální podporu Izraele, který dle serveru idnes projevil jistou nevoli s jeho jmenováním na post ministra zahraničí. Podle zpráv českých médií i zahraničních agentur dává izraelská strana najevo, že by s Turkem v čele české diplomacie měla problém, mimo jiné kvůli jeho předchozím vystoupením s nacistickými symboly a gesty.
Pokračování jednostranné podpory Izraele
Z dosavadních postojů jednotlivých stran i jejich volebních programů tedy vyplývá, že výraznější posun české politiky směrem ke kritičtějšímu či vyváženějšímu postoji vůči Izraeli je nepravděpodobný. I když jsou všechny tři strany charakteristické svou populistickou rétorikou prosazující výhradně národní zájmy, lze očekávat, že už jen z tradice budou proizraelské zájmy prosazovány nadále.
