Bez mála dva roky sledujeme v přímém přenosu genocidu v Gaze. Podle poslední údajů má Izrael na svědomí více než 60 000 zabitých lidí, desítky tisíc zraněných a více než dva miliony lidí včetně dětí, čelí akutnímu hladomoru. Kritice je podrobena nejenom izraelská vláda a jejich ozbrojené složky, ale i nová humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF).
Podle Amnesty International by GHF mohla nést odpovědnost za spoluúčast na válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a genocidě Palestinců. V okolí distribučních míst totiž opakovaně dochází ke střelbě na hladovějící civilisty snažící se získat potraviny. Úzké napojení GHF na izraelské ozbrojené síly navíc vyvolává vážné pochybnosti o její nezávislosti a neutralitě. Za jakým účelem tedy nadace vznikla a proč by humanitární pomoc nikdy neměla být zneužívána k politickým či vojenským cílům?
1. Nadace jako nástroj války
Izraelská vláda dlouhodobě kritizovala systém poskytování humanitární pomoci v Gaze a opakovaně tvrdila, že Hamás pomoc zneuživá jako nástroj kontroly nad civilním obyvatelstvem. Přestože pro tato tvrzení nepředložila žádné konkrétní důkazy, používala je jako ospravedlnění pro omezení přístupu zásob do Gazy.
Téměř tříměsíční blokáda přivedla 2,3 milionu obyvatel na pokraj hladomoru. Pod rostoucím mezinárodním tlakem Izrael představil nový model pomoci prostřednictvím nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která získala podporu nejen izraelské vlády, ale i Spojených států. Od května 2025 zajišťuje nový model distribuce humanitární pomoci, ale na rozdíl od OSN, která do Gazy dovážela například léky, vodu nebo stany, GHF poskytuje výhradně jídlo.
Nejde přitom o jediný problém. Zatímco během příměří na začátku roku operovalo v Gaze přibližně 400 distribučních míst pod správou OSN a dalších nevládních organizací, GHF nahradila tento systém pouhými čtyřmi lokalitami. Původní pomoc byla lidem dopravována přímo do domácností, často ve formě teplých jídel. Přestože Izrael částečně obnovil dodávky pomocí stávajícího modelu, OSN uvedla, že většina žádostí o přístup byla od konce května zamítnuta nebo přímo blokována.
Nová distribuční centra GHF se podle veřejně dostupných map izraelské vlády a OSN nacházejí výhradně v izraelských vojenských zónách. Ačkoli GHF prohlašuje, že je čistě apolitickou organizací, dostupné údaje potvrzují výtky mnoha humanitárních skupin. Podle nich organizace nesplňuje principy lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti.
2. Čtyři principy humanitární pomoci
Jádrem mezinárodního humanitárního práva, které stanovuje pravidla pro ochranu obětí válek, jsou humanitární principy obsažené v Ženevských konvencích. Zakládají se na 4 pilířích: Lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti.
Zásada lidskosti se zaměřuje na ochranu životů a zdraví lidí a zmírňuje utrpení na základě lidského přístupu a respektu k lidské bytosti. Organizace působící ve válečných zónách nesmí zvýhodňovat žádnou ze stran konfliktu. Právě to garantuje princip neutrality.
Humanitární pomoc musí být poskytována výhradně na základě aktuálních potřeb. Zásada nestrannosti zajišťuje, že nikdo nesmí být diskriminován na základě národnosti, rasy, pohlaví, náboženství či politického přesvědčení. Zásada nezávislosti pak znamená, že pomoc nesmí být nástrojem politických, vojenských nebo ekonomických zájmů. Jejím výhradním účelem zůstává zmírnění utrpení obětí humanitárních krizí.
Na porušování těchto zásad upozorňují nejen neziskové organizace, ale i bývalý výkonný ředitel GHF Jake Wood, který ze své funkce odstoupil poté, co se na nadaci spustila vlna kritiky. Jeho nástupce se stal reverend Johnnie Moore, dřívější poradce Donalda Trumpa, známý svými proizraelskými postoji. Veškerou kritiku označuje za „falešné zprávy.“
Wood sám uznal, že GHF není schopna fungovat nezávisle. Navrhoval proto, aby GHF operovala společně s dalšími organizacemi, dokud neotevře alespoň osm distribučních center. Dané organizace by měly pokrývat i nepotravinovou pomoc jako jsou léky, hygienické potřeby a další zásoby, které GHF nedokáže sama zvládnout distribuovat.
3. Nebezpečná cesta za jídlem
Palestinci v Gaze dnes stojí před nemožnou volbou. Hladovět, nebo riskovat, že budou zastřelenií, zatímco se zoufale snaží získat jídlo pro své rodiny – varují humanitární organizace ve svém prohlášení.
Od 27.května 2025 bylo zabito více než 1373 Palestinců a tisíce dalších zraněno Izraelskými obrannými silami (IDF), které zasahovaly u jednoho z distribučních center GHF. Přestože IDF střelby popírají nebo ji odůvodňují jako oprávněnou střelbu, deník Haaretz citoval vojáky IDF, kteří tvrdí, že dostali rozkaz na civilisty střílet. Tato tvrzení však premiér Netanyahu a armáda odmítli jako „lživá obvinění.“
Civilisty neohrožuje pouze střelba od izraelských vojsk, ale i samotná cesta za pomocí. Malý počet center ohrožuje převážně to nejzranitelnější obyvatelstvo, jako jsou zranění, děti a starší osoby.
„GHF omezuje pomoc pouze na jednu část Gazy, zatímco ostatní oblasti zůstávají bez podpory,“ řekl náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Tom Fletcher na zasedání Rady bezpečnosti. Většina center se nachází převážně v Rafahu a jedno je ve střední části Gazy. Drtivá většina obyvatel Gazy se ale nachází v severní a centrální části, a aby se dostali k pomoci musí projít dlouhou cestu přes vojensky kontrolované koridory. Fletcher dále dodal, že způsob distribuce GHF vede k dalšímu vysidlování a vystavuje lidi nebezpečí.
Podle mluvčího UNICEF Jamese Eldera museli někteří Palestinci ujít až 20 km, aby se k pomoci dostali. Bylo na nich patrné, že trpí podvýživou.
Činnost GHF je naprostým selháním, přičemž nejvyšší cenu za to platí Palestinci – řekl Mohamed Duar, mluvčí australské pobočky Amnesty International pro okupovanou Palestinu.
„Jako okupační mocnost má Izrael povinnosti podle mezinárodního práva zajistit nerušený vstup potravin, vody, zdravotnického materiálu a pomoci. Pokud tak neučiní, znamená to závažné porušení mezinárodního práva. Tato blokáda byla uvolněna pouze částečně, takže dodávky potravin a pomoci jsou vzhledem k rozsahu utrpení, jehož jsme svědky hrubě nedostatečná,“ dodal Duar.
GHF plánovala, že ze čtyř počátečních center obslouží asi 300 000 lidí a během 30 dnů otevře další centra, včetně těch na severu. Místo spolupráce se zkušenými organizace se GHF obrátila na soukromé americké bezpečnostní a logistické firmy, které nemají v regionu zkušenosti. Dodávky potravin probíhají v obrněných vozech pod ochranou soukromých dodavatelů. Ti mají zabránit krádežím. Nicméně humanitární pracovníci poukazují na to, že tento nový systém není potřeba, jelikož oni prokázali, že zásoby distribuovat zvládnou, pokud k tomu dostanou prostor. Navíc vzrůstají pochybnosti i o samotném složení potravinových balíčků od GHF. Obsahují pouze 1750 kalorií, zatímco OSN, UNICEF a Světový potravinový program doporučují 2100 kalorií. Balíčky jsou nepraktické i z důvodu nutnosti vaření potravin, což je kvůli nedostatku čisté vody a paliva nemožné.
4. Hlad jako válečná zbraň
Situace v Gaze je natolik kritická, že již málokdo může pochybovat o tom, že se Izrael snaží cíleně vyhladovět obyvatelstvo. Světová zdravotnická organizace varuje, že v červenci prudce vzrostl počet úmrtí způsobených podvýživou. Během jediného dne zemřelo 14 lidí, z toho 9 dětí. Izraelské organizace Be-celem a Lékaři za lidská práva ve svých analýzách z 28.7.2025 uvedly, že Izrael v Gaze páchá genocidu dle definice mezinárodního práva.
Ačkoli stále více států veřejně kritizují Izrael za jejich způsob vedení války v Gaze, Česká vláda nadále mlčí. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský opakuje, že Česká republika podporuje právo Izraele na obranu. V pořadu 90´ ČT24 nedokázal odpovědět na otázku moderátora Jakuba Musila, zda souhlasí s blokádou humanitární pomoci. Podle Lipavského česká strana „nedokáže vyhodnotit každý krok, který izraelská strana ve válce udělá.“
Je tedy otázkou, nakolik se musí situace v Gaze zhoršit, aby i vláda Petra Fialy konečně přestala zavírat oči před hrůzami, kterých se Izrael v Gaze dopouští.
